Červen 2009

...a......

26. června 2009 v 23:18 | máňa |  Den za dnem
Jo, píšu jsem!!A víte, proč sem píšu!!??Protože chci!! A protože se potřebuju vypsat!!Vykřičet!!Vyřvat!!Vyvztekat!! No prostě všechno!!A chci, aby alespoń někdo věděl, jak na tom jsem! Beztak to nikoho v mém blízkém okolí nezajímá..nebo to nepochopí...A je mi úplně jedno, že si tu budu vylejvat svoje pubertální výlevy! Kdo to nechce číst, nečtěte to...

Kde mám jenom začít? Ach, jak trapně to začíná. Jednomu klukovi..říkejme mu N..jsem se líbila už přes rok a půl. Měl mě rád. Chválil mě. Povzbuzoval mě. Taky se mi celkem líbil, abyste věděli. Ale vždycky jsem dávala přednost F(jaký to trapný milostný trojúhelník). Po tom, co jsme si s F ujasnili svoje city, začala jsem si N více všímat. Začali jsme spolu chodit ven a povídat si. A řeknu Vám. Bylo mi krásně! Lépe než kdy předtím! Bylo to poprvé! Poprvé v životě, kdy jsem věděla, že mě někdo má rád a že já to opětuju! Byla jsem šťastná. Všechny moje psychický problémy byly tatam.

Aneb, jak říkají v Moulin Rouge...,,To nejkrásnější, co můžeš dát, je v lásce být a v lásce,být milován.."

Bylo to dosavadně nejlepší období mého života. Nemohla jsem prostě uvěřit tomu, že JÁ mám štěstí. Bohužel ale trvalo sotva týden.

Znáte to...ale nikomu to nesmíš říct? Takhle jsem se dozvěděla jeho momentální rozpoložení ke mně. Prý už se mu tolik nelíbím, a nic by se mnou už nechtěl a tak dále a tak dále.
Když jsem se to dozvěděla necítila jsem smutek...Necítila jsem lítost...Cítila jsem vztek!!Byla jsem na něj strašně naštvaná!!!Protože on mě využil!!!Využil mých citů! !Vyždímal mě! Něco jsem mu dávala. A on to zahodil! Neumím to popsat. Samozřejmě že mi to později bylo líto.
Myslela jsem si tedy, že dneska už mě opravdu nic nepřekvapí, vzhledem k tomu, že jsem zmokla, mám silnou rýmu a zemřel Michael Jackson...

Jak bláhová jsem byla.

Dnes je koncert, na který se vypravili skoro všichni lidi ze třídy..A já nemohla. Protože mě máma na koncerty nepouští. Milé , sedět doma při pomyšlení, že oni jsou někde na rockovým koncertě, zatímco já sedím doma a utápím se v sebelítosti, za což si mezitím vždy vlepím pohlavek, protože je to jedna z vlastností, kterou prostě nenávidím.
A tak jsem volala kámošce, protože jsem si myslela, že koncert už skončil. Neskončil..A víte co??On...ON...TEN HAJZL..si našel nějakou ,,buchtu"...a ,,voblejzali se tam"....Jak mi to mohl udělat??Jak mi mohl dávat falešný naděje??Proč mi je dával?

Přijdu si tak hloupá. Tak naivní. Myslela jsem si, že konečně budu mít v milostném životě alespoň trošku štěstí. Tentokráte jsem si myslela, že to opravdu vyjde. Že budeme šťastní....

Myslet si , že já budu mít někdy štěstí...Já...Mám pocit, že jsem hroznej pechař..Už zase ta sebelítost!!!Ale řekněte mi..není to přirozené???Jak byste se cítili Vy?

A to ještě k tomu nemluvím o rodinné situaci. Díky těmhle problémům jsem smutná, ale vzhledem k tomu, že to nechci dávat najevo, jsem protivná a podrážděná. Takže se vždycky vyhrotí i rodinná situace. Vyprávět jí je celkem složitý a dlouhý, tak mi to prosím odpusťte. Stačí Vám vědět, že to není lehký..

Víte...možná jsem celkem hezká...možná...že jsem hodná..milá..citlivá...Ale na tyhle věci mám prostě strašnou smůlu..Začínám ztrácet naději. Začínám si myslet, že tohle štěstí mi prostě není dáno.
Když už neuspěju tady, stanu se alespoň vynikající doktorkou. Budu dřít na tom, abych byla dobrá...abych byla výborná..abych byla nejlepší!!Abych alespoń takhle lidem něco dávala...Abych nezahálela časem, trpělivostí a energií nad tím, co mi není souzeno..Ani dáno...Nepotřebuju osobní život...Nepotřebuju přátelé...

potřebuju smysl toho, proč jsem tady...ale alespoň už můžu vyškrtnout z toho dlouhého seznamu některé možnosti...

Nějak tak cítím, že jsem se s takovým osudem narodila. Chci, aby mě ostatní uznávali. Ale, jak se tak říká, člověk nemůže mít všechno. A v mém případě mi od Boha tohle rodinné štěstí do vínku prostě nepřikáplo....

Mrzí mě to...

Kašlu na tyhle věci...Jdu dělat něco užitečnějšího..
...

Perokresba - růže

14. června 2009 v 13:36 | máňa |  Ostatní kresby
Konichiwaaa /_*,

táááák.. V pátek jsem šla do výtvarných potřeb a koupila jsem si pero, protože chci udělat pro svýho kamaráda plakát s Uchihy v manga stylu, a protože ten plakát musí bejt prostě dokonalej, učím se perokresbu technickou, aby to pro mě v manze nebyl problém. Nevím, je to v pořadí druhá perokresba. Myslím, že to ujde, ale upímně, kdo z Vás se v tom vyzná?
Jo a historicky poprvý je to s postupem..ten je v celém článku. K týhle růžičce ještě hodlám přidělat dva květy, tak až to bude, tak to naskenuju, aby to byla lepší kvalita...


Růže - akvarel

9. června 2009 v 19:06 | máňa |  Akvarelový deník
Ejhle. Tohle se mi nepovedlo. Moc jsem to ztmavila a ten tvar a rotace mi jaksi nevyšly. Ale dávatsem jen dobrý věci, to byste potom nemohli vidět to zlepšení;-).


xxx Máňa

Ero sennin pro Borču

7. června 2009 v 21:39 | máňa |  Anime/manga
Ještě že v mém bezprostředním okolí existuje taky někdo, kdo slintá nad anime boyi a ještě že ten někdo je moje nej kámoška ^^. Rozhodly jsme se, že si každých 14 dní budeme kreslit obrázek našich oblíbených anime postav a po celé čtyři roky to budeme dokumentovat. Uvidíme, co z nás bude:-). Je to tak trochu nakřivo a podle předlohy, ale abych se ospravedlnila, vlasy jsem si vymyslela, abyste věděli.

Jiraiya- sama, legendární sannin a úchylák první třídy;-).

Jo, Aya je můj japonský pseudonym:D. Jeho původ je prostý - na facebooku jsem si dělala test, jaké by podle mojí povahy mělo být mé japonské jméno - a vyšlo mi Aya, což znamená barva a design. Prý ze mě jednou možná bude umělec.Cha.
xxx Máňa

Akvarel - květ muškátu

7. června 2009 v 20:13 | máňa |  Akvarelový deník
Je to vyfocený a malý. Byla bych s tim vcelku i spokojená, ale akvarel má být rychlý a mě to trvalo moc dlouho, takže jsem to dělala špatným způsobem, takže spokojená nejsem.


xxx Máňa

Akvarel - krychle

7. června 2009 v 20:04 | máňa |  Akvarelový deník
První příspěvek do akvarelového deníku. Jak vzrušující. Hwi zajímali rozpitý šmouhy, tady je teda máš:D.
Jak můžete z obrázku poznat, vykašlala jsem se na perspektivu, čehož si pan učitel bohužel všiml:D.


xxx Máňa

V rekonstrukci

6. června 2009 v 22:22 | máňa
...rekonstrukce...přeházenosti rubrik si nevšímejte...

xxx Máňa

My (c)reations - rozcestník

6. června 2009 v 21:58 | máňa |  My (c)reations
Kresby a malby, které jsou vždy o tři chlupy lepší než všechno, co tu mám. Aby ne, když zde tvořím spolu s panem učitelem, ak. malířem Václavem Křížkem.

Kresby, které vytvářím sama na procvičení a zdokonalení mých schopností.

Miluju tenhle styl, ale kreslím spíš ze zábavy a když si chci odpočinout, protože člověk přece nemůže pořád jenom provádět nějaký studie. Taky to podle toho tak vypadá, ale kdo ví, třeba se zlepším. Zatím kreslím s předlohou, u které si ráda některé věci domýšlím.


Takový menší pokus. Před nedávnem jsem se tuhle těžkou techniku začala učit a tak mě napadlo udělat si nějakou dokumentaci, abych věděla, jestli se lepším nebo jestli dělám stále stejné chyby.

Malůvky ze sešitů a podobný blbosti. Znáte to, ne?:-)



xxx Máňa

Růže - kresba

6. června 2009 v 14:36 | máňa |  Ostatní kresby
Mám smíšenou náladu, tak se z toho alespoň snažím vykreslit. Mám pocit, že se mi nedaří ani jedno ani druhý. Ale tak, posuďte sami...



xxx Máňa

Láska a přátelství

6. června 2009 v 0:30 | máňa |  Den za dnem
Když vám někdo nabídne přátelství místo lásky, je to jaky kdyby vám dal sůl bez chleba.


Tak nějak přibližně zní to přísloví. A víte že si myslím, že je to pěkná blbost?

Jak už jste asi pochopili, mám ráda jedno mužské individum. Je to dost zvláštní individum a to mě na něm moc přitahuje. Zatáhla jsem ho do takové situace, kdy mi konečně mohl říct pravdu o tom, co ke mně cítí.

Nezklamal mě. Byl hodný, zdvořilý a inteligentní a řekl to velmi šetrně a slušně. Jsem prý hezká a inteligentní holka, která dost převyšuje své vrstevnice, ale on mě vždycky bral jako svojí kamarádku a nerad by o mě tímto přišel.

Když jsem to poprvé četla, samozřejmě, že mě to mrzelo. Mrzelo mě to a mrzí mě to, a to si pište, že slzičky ukáply. Na druhé straně jsem šťastná jako nikdy předtím - už konečně vím. Vím a to je to, na co jsem čekala celé předcházející dva roky. kdybyste věděli, jak moc jsem jenom šťastná. Přátelství s ním pro mě znamená tolik, jako přátelství s nikým jiným (samozřejmě že vyjímkou je Deborka). Je to totiž opravdu člověk, který za to stojí. Člověk dospělý, rozumný, inteligentní, vtipný a s téměř stejnými zájmy, jako mám já. A to jsou přátelé, které já hledám.

Jsem tak šťastná, že mám takového kamaráda...

Miluju Vás

xxx Máňa



Ach...

5. června 2009 v 23:26 | máňa |  Den za dnem
Nikdy mě nic nepotěší víc, než to, když ze mě má NĚKDO jiný radost. Ať už ho třeba rozveselím, pomůžu nebo mu něco udělám.

O to větší mám radost, když moje dílo ocení ten, na kterém mi tolik záleží...


Aneb sentimentálně pubertální zamilovaná Máňulka opět píše článek!!!!

....aneb sentimentálně pubertální zamilovaná Máňulka nemá co psát, protože jí hned v úvodu došla inspirace.

Tak alespoň menší aktuální info. takže.

Právě teď se živím čokoládou Milkou a karamelovou Lindt. Milka vede.


Pokračuju ve studii akvarelu a napadla mě myšlenka vést si tady na blogu akvarelovej deník. Kdo ví, třeba se z tý hrůzy dopracuju k něčemu, co konečně bude vypadat jako akvarel a né jako rozpitá šmouha.


Sissinka škrábe na sestřiný dveře i přes to, že jsem jí nabídla, že se mnou může spát přikrytá na kanapi. Nevděčnice.

Napadá mě, že radši přestanu psát, protože mi to teď vůbec nejde.

Mám Vás všechny strašně ráda. Odpouštějte, milujte a neválčete.

s láskou lehce hippies naladěná

Máňulenka